Šli jsme Českým rájem

Na pátek 4. července byl naplánovaný výlet do Českého ráje s tím, že půjdeme ze Sobotky k hradu Kost, dále do Libošovic a tam poobědváme. Potom zpět domů vlakem a autobusem.

Z Pecky jsme vyjeli ráno autobusem v 6:43 hodin a po přestupu v Nové Pace jsme vystoupili na náměstí v Sobotce před osmou hodinou. Bylo nás celkem 14. V informačním středisku bylo ještě zavřeno, a tak jsme se vydali Novoměstskou ulicí směrem k zámku Humprecht. Prohlédli jsme si ho zvenčí z parkoviště pod ním. Nato jsme pokračovali po modrém značení k silnici vedoucí ze Sobotky na Podkost. Po ní jsme došli do vsi Vesec u Sobotky. Zastavili jsme se na návsi, porozhlédli se po okolí a roubenkách. Z informační vývěsky jsme se dozvěděli něco o vsi a co vše se v ní filmovalo. Zastavení jsme zároveň využili na posilnění před další cestou. Po modře značené turistické stezce jsme vstoupili do přírodní rezervace Plakánek. Úzká vyšlapaná cesta sevřená po obou stranách skalami vede bujnou vegetací asi půldruhého kilometru k místu styku cest označeného Plakánek. Dali jsme se cestou doprava po žlutém turistickém značení, po hrázi a potom podél Oborského rybníku. Tato trasa je zároveň Naučnou stezkou Plakánek. Procházeli jsme širším údolím ohraničeném bloky pískovcových skal, na jehož konci se před námi otevřel pohled na mohutné hradby a dominantní věž hradu Kost. Prošli jsme nádvořím okolo hradu a zastavili se na občerstvení. Téměř všichni jsme toto místo už v minulosti navštívili, někteří i vícekrát.

Po odpočinku jsme se dále vydali po Zlaté stezce Českého ráje červeně značenou trasou po břehu Bílého rybníku a podél potoku Klenice došli do Libošovic. Tam jsme dorazili před půl dvanáctou. Zašli jsme do restaurace Hotelu Český ráj, že zde poobědváme. Nabídka menu byla lákavá. Po chvíli se nám ale servírka omlouvala, že jim vypli elektrický proud a tím nám nemůže jídlo poskytnout. Mohli jsme jen posedět, napít se piva a nealkoholických nápojů. Netrvalo to však dlouho a servírka nám přišla přeci jen něco k jídlu nabídnout. Bylo možné dát si polévku, těstovinový salát s kuřecím masem, nebo plněné bramborové knedlíky se zelím. Každý si vybral. Posléze jsme se dozvěděli, že výpadek proudu není místním problémem, ale blackout postihl téměř polovinu republiky.

K odjezdu vlaku i autobusu jsme měli dost času, a tak jsme se dohodli, že půjdeme po silnici směrem do Sobotky k další autobusové zastávce. Došli jsme až soboteckému koupališti, kde jsme po určité době čekání nastoupili do autobusu jedoucího z Podkosti do Jičína. Vezl nás přes Sobotku, Častolovice, Stéblovice, Mladějov a dalšími obcemi a my se kochali krásnými výhledy po krajině Českého ráje. Dalšími navazujícími autobusovými spoji jsme dorazili do Pecky.

Výlet se nám ke spokojenosti všech vydařil. Podíl na tom mělo i počasí. Nebylo horko, vítr nefoukal, déšť sice hrozil, ale ani nekáplo. Ušli jsme celkem něco přes 10 km.

Petr Pavel